Dne 5.7.2O11 jsem zajel na Slanskou Hutu k chatě Dolina a tady jsem nastoupil svou expedici koryty potokú. Přes louku nad chatou jsem vystoupal pod les k asi 800 metrú vzdálenému prameni „Dolinky“ jenž patří k nejvydatnějším v okolí a jeho voda odtéká do Milíčského potoka. Voda z pramene je pitná. Tady jsem s uspokojením zjistil, že tabule zastavení č.2 Náučného chodníka Slanská Huta – Veľký Milíč / postavená v roce 2008 v rámci aktivit VS TOPu/ je v dobrém stavu. Podle turistické mapy „117 Slanské Vrchy, Dargov“ se tady jedná o Milíčský potok který se zhruba v polovině svého toku stává potokem Starým a jako takový se pod Šipšerom /385,2/ vlévá do Terebly. Vody Milíčského potoka tady poměrně rychle utíkají v drobných peřejích tu širším, tu úzkým údolím. Stromy vyvrácené z kořenú ležící přes potok naznačují,že potok s modelováním svého koryta zdaleka neskončil. Potok zde při zvýšených stavech vody za deště nebo při jarním tání púsobí na své břehy a okolní svahy erozivně.    Jsou tu místa připomínající úzký kaňon, kde voda teče po neustále obrušovaných skalách a potok tu má kamenné dno. Na jiných místech jsou štěrkové lavice nebo valounová pole. Někde jsou kameny opravdu veliké a je vidět, že sem spadly z okolních svahú. Voda je tu čistá a v četných zákrutách i přes metr hluboké túně by se při troše odvahy daly použít ke koupání. Milíčský i Starý potok jsou až po soutok s Tereblou víceméně čisté. Všudepřítomných plastú jako jsou PET lahve je tu skutečně minimum a to především až pod bývalým JRD v Novém Salaši. Situace se tragicky mění když začnu putovat proti proudu Terebly. Tady koryto říčky v celé svojí šíři a mnohde i celé, jinak překrásné údolí připomíná spíše smetiště!!!
 Tady je k vidění všechno možné – plasty, spreje, PET lahve, lednička, igelity, hadry, zaječinec… A Terebla která za nic nemůže, se tu prodírá podél skalních stěn a šumí stejně, jako šuměla dávno před tím, než jí lidé dali jméno. Kousek před silničním mostem přes Tereblu jsem opustil koryto říčky a nastoupil cestu zpět k autu. V Novém Salaši jsem minul místní hřbitov a hezký kostelík. Ze svahu před Slanskou Hutou se mi naskytlo několik nádherných pohledú přes Salašskou brázdu na Slanský hrad, na Zemplín přes Trebišov až k Michalovcúm a Vihorlatu. V Slanské Hutě jsem prošel kolem zahrady k místnímu fotbalovému hřišti. Za hřištěm je k vidění hezký dúm porostlý divokým vinem. Říká se tomu vertikální zazeleňování a je to dobrá izolace jak v zimě, tak v létě. U Obecného úradu jsem zkontroloval zastavení náučného chodníka č. 1 – tabule je v pořádku, ale texty púsobením slunce výrazně zbledly. Ještě jsem za obcí minul pár objektú opevnění z 1.ČSR a za chvíli jsem se už přezouval u auta na chatě „Dolina“. Kruh se uzavřel a já se vydal autem směrem k Trebišovu.

Modlitba sv.Františka za vodu: „Sestřičko vodo, děkuji ti, že tak dlouho a trpělivě smýváš všechnu špínu světa.“

Tabule zastavení č. 1 a 2 – kontrolované dne 5.7.2O11

č. 1 / u O.Ú/ v dobrém stavu, vyblednuté texty. Vhodné obnovit textovou část, případně natřít i tabuli.

č .2 /u pramene/ve velmi dobrém stavu 

Tabule zastavení č. 3, 4 a 5 – Kontrolované 22.4.2011
č. 3 /u ch.Kopáska/ve velmi dobrém stavu
č.4 /na konci lesní silnice/ v dobrém stavu

č. 5 /na V.Milíči/ v nevyhovujícím stavu, texty zcela zničené, tabule poškozená a počmáraná. Nutná údržba, nátěr, obnova textové části. 

Jan Voral, člen ZO SZOPK Trebišov